Chřipka, kdy navštívit lékaře?

Chřipka a další akutní respirační onemocnění. Kdy je potřeba navštívit lékaře?

Během zimního období hrozí celá řada akutních respiračních onemocnění. Patří mezi ně chřipka, zánět průdušek, zápal plic, zánět nosohltanu nebo mandlí a rýma, která se může rozvinout v zánět vedlejších nosních dutin. Jak nejlépe čelit nemocem, které se mezi lidmi kvůli přenosu kapénkami velice rychle šíří? Důležitá je prevence, ale také laboratorní testování, abychom nic nezanedbali a z banální rýmy se tak přecházením nemoci nevyvinul třeba zápal plic, který může být smrtelný.

Příznaky akutního respiračního onemocnění

Respirační nemoci zasahují horní a dolní cesty dýchací. Mezi jejich typické příznaky patří výtok z nosu, bolest v krku a při polykání, kašel, bolesti hlavy, celková únava a vyčerpanost, zvýšená teplota nebo horečka a bolesti svalů a kloubů.Infekční respirační onemocnění prodělá během roku prakticky každý, děti i několikrát, a jedná se o nejběžnější problém, se kterým se pacienti obrací na lékaře. „Příčinou respiračních chorob je v naprosté většině případů virová infekce, přičemž různých typů virů, které tuto skupinu onemocnění způsobují, jsou desítky. Projevy respiračních infekcí se mohou u jednotlivých lidí výrazně lišit záleží na věku, celkové kondici a také odolnosti imunitního systému. Obvyklá doba trvání příznaků je týden až deset dnů,“ říká MUDr. Aleš Ducháček z ambulance SYNLAB. Většina respiračních nákaz nevyžaduje cílenou léčbu. Postačí léčba podpůrná, která spočívá v tlumení příznaků prostředky běžně dostupnými v lékárnách, a především v klidovém režimu, který usnadní vlastní obranyschopnosti, aby se s nemocí vypořádala sama.

Následky přecházení chřipky

I když se může zdát počáteční rýma pouhou banalitou, při přecházení virových onemocnění hrozí vážné následky. Než se tělo vzpamatuje z prodělané chřipky, trvá to minimálně týden. Pokud tělu není dopřána alespoň nějaká doba klidového režimu, zvyšuje se riziko vzniku komplikací. Chození do práce a na veřejnost navíc pomáhá v šíření nákazy. „I zdánlivě nevinná virová infekce může způsobit například zánět srdečního svalu. Platí to hlavně pro těžší virózy s horečkou, jako je chřipka,” varuje MUDr. Aleš Ducháček.

Lékaře je třeba vyhledat, pokud potíže trvají déle než 7 dní a nelepší se. V případě závažných příznaků, jako je vysoká horečka nebo problémy s dýcháním, by se s návštěvou lékaře nemělo otálet. To platí také u pacientů s narušenou imunitou a chronickým onemocněním například plic nebo srdce, kteří by se o svém stavu měli s lékařem poradit minimálně telefonicky.

Vyšetření CRP a užívání antibiotik

Jestliže příznaky onemocnění neustupují, je třeba zvážit, zda se namísto virové infekce nejedná o infekci bakteriální. Některá respirační onemocnění mohou totiž způsobovat i bakterie. Jedná se zpravidla o spálovou angínu, těžší zánět dutin a většinu případů zápalů plic. Zde je pak rozhodně namístě léčba antibiotiky. Tu je nutné zvážit i v případě zhoršení příznaků nemocí, u kterých předpokládáme virový původ. Někdy totiž dochází k druhotné bakteriální infekci. To mohou spolehlivě rozeznat krevní testy na ukazatele zánětu, zejména CRP a vyšetření krevního obrazu, případně také mikrobiologická vyšetření, jako je výtěr z hltanu, stěr z mandlí a výtěry k diagnostice chřipky.

Podrobnější vyšetření zaměřená na přesnější zjištění původce infekce se provádí spíše u pacientů se závažnějšími potížemi. „Je možné testovat krevní protilátky, zjišťovat přítomnost složek bakterií nebo virů ve vykašlaném hlenu a v některých případech, jako například u pneumokoků, také v moči. Testování je ale obvykle zaměřeno na rozlišení bakteriální a virové infekce. Zatímco v prvním a daleko méně častém případě pomůže vhodně zvolená léčba antibiotiky, u virózy jsou antibiotika nefunkční a mohou naopak uškodit,” vysvětluje MUDr. Aleš Ducháček.

Nákaza se šíří již před nástupem projevů

Základem pro předejití virové nákaze a následkům respiračních onemocnění, je dodržování zdravé životosprávy, tedy dostatečný příjem pestré stravy a pohybu. „Respiračním nemocem se předchází obtížně, a to vzhledem k tomu, že se obvykle přenáší kapénkami a kontaktem s nakaženou osobou, přičemž nakažlivost může začít už krátce před vznikem příznaků. Nemoc tedy může šířit i člověk, který se ještě cítí zdráv. Podstatné je dbát na hygienu, zejména mytí rukou, používat jednorázové kapesníky a pokud možno vyhnout se úzkému kontaktu s nemocnými,” zdůrazňuje MUDr. Aleš Ducháček z ambulance SYNLAB.

  •  
  •