Klíšť. encefalitidu lze chytit i z nepasterizovaného mléka

V loňském roce u nás bylo hlášeno 712 případů klíšťové encefalitidy, čímž si Česko získalo prvenství mezi všemi státy Evropské Unie. Obava z nakažených klíšťat je proto namístě víc než kdy jindy. Ochranu před možnými fatálními následky tohoto zpočátku nenápadného onemocnění představuje pouze účinné očkování a v případě již probíhající nákazy včasný záchyt nemoci pomocí laboratorního vyšetření krve.

Encefalitidou se klíště nakazí z krve drobných živočichů, jako jsou myši, ježci, zajíci nebo ptáci. Virus se pak množí v jeho slinných žlázách, po přisátí se tedy ihned přenáší na hostitele. Tím nemusí být jen člověk, ale třeba i větší savci, nejčastěji krávy. „K přenosu viru na člověka může dojít i pitím nepasterizovaného mléka od hospodářských zvířat. Virus je možné zničit jedině pasterizací. Proto je vždy bezpečnější konzumovat pouze tepelně upravené mléčné výrobky,” vysvětluje Ing. Petra Kottová z laboratoře SYNLAB.

Příznaky klíšťové encefalitidy mohou být zcela skryté

Onemocnění má dvě fáze. V té první putuje virus krví a lymfou člověka, čímž se šíří do jeho lymfatických tkání. V druhé fázi pak onemocnění proniká až do mozkomíšního moku.

U nakaženého člověka se po přenosu encefalitidy rozvíjejí nejprve nespecifické příznaky. Většinou však připomínají běžné nachlazení, a proto bývají často přehlíženy. Po nákaze v okolí přisátí klíštěte navíc nezůstává červená skvrna, jako tomu bývá u některých případů boreliózy, a onemocnění se na první pohled těžko rozpozná. „První fáze klíšťové encefalitidy probíhá zpravidla bez výrazných příznaků. Může se objevit zvýšená teplota a bolesti kloubů a svalů jako při chřipce. Organismus si s prvotním útokem nemoci obvykle hravě poradí a následuje úleva. Onemocnění však může dojít i do druhé fáze, a to přibližně 5 10 dní od počátku prvních příznaků. Ta už ale mívá výraznější průběh, například v podobě zánětu mozku a mozkových blan,” uvádí MUDr. Vít Nádvorník z ambulance SYNLAB.

K příznakům druhé fáze onemocnění patří vysoká horečka, bolest hlavy, zvracení, poruchy spánku, světloplachost, třes, křeče nebo obrna končetin a poruchy vědomí. Docházet může i k poškození nebo odumírání nervových buněk. Po prodělání nemoci tedy mohou zůstat trvalé následky jako poruchy psychiky nebo trvalé obrny, převážně končetin. V České republice na klíšťovou encefalitidu ročně několik nakažených umírá.

Encefalitidu odhalí laboratorní vyšetření krve

Pokud člověk napadený klíštětem není naočkován vakcínou proti encefalitidě, měl by si nechat odebrat a vyšetřit krev co nejdříve po zaznamenání prvotních příznaků, tedy po inkubační době, která trvá 7–14 dní. „V první fázi onemocnění lze diagnózu zjistit na základě přítomnosti virové RNA v krvi pacienta, která prokáže, zda je virus aktivní,“ říká Ing. Petra Kottová. Většina pacientů však navštěvuje ordinace lékařů až v druhé fázi onemocnění, kdy stanovení RNA již nemá význam.

Po přechodu do druhé fáze nemoci se z krve zjišťuje přítomnost protilátek třídy IgM a IgG, kterými se organismus začne proti viru přirozeně bránit. Tvoří se přibližně po 2 až 5 týdnech od nákazy. O probíhající infekci svědčí pozitivní nález IgM protilátek. V případě pozitivního výsledku obou druhů protilátek se stanovuje takzvaná avidita IgG protilátek, která pomáhá s určením stádia nemoci,“ dodává Ing. Petra Kottová.

Odběry krve pro vyšetření na klíšťovou encefalitidu provádí praktický lékař nebo odběrová pracoviště laboratoří SYNLAB , kam je možné přijít bez objednání. Výsledky vyšetření je ale nezbytné konzultovat s lékařem.

Očkování s postupem času vyprchává

Před nákazou klíšťovou encefalitidou bezpečně chrání očkování, které v organismu vyvolá tvorbu ochranných protilátek. Pro udržení adekvátní ochrany je však potřeba procházet pravidelným přeočkováním. Protilátky získané z vakcíny v těle většinou vydrží po dobu pěti let, u starších jedinců pak zhruba tři roky. Některým lidem však ochrana vydrží i déle oproti těmto standardním lhůtám a přeočkování v době, kdy mají stále dostatek protilátek, může zbytečně zatížit jejich organismus. Pro zjištění hladiny ochranných látek je k dispozici krevní test, který zjistí, zdali je nutné očkování podstoupit co nejdříve, nebo je možné ho na nějaký čas odložit. O odběr krve pro změření protilátek lze za poplatek požádat v odběrových pracovištích SYNLAB  nebo u praktického lékaře. U starších jedinců vydrží protilátky přibližně tři roky.

 

  •  
  •