Loading...
Skip to main content

Neužívejte antibiotika zbytečně

Přehled obsahu

Antibiotika jsou léky podávané pouze na lékařský předpis, které se používají k léčbě infekčních onemocnění způsobených bakteriemi jako například angína či zápal plic. Od objevu penicilinu v roce 1928 spotřeba antibiotik neustále stoupá. Jejich nesprávné používání a nadužívání se stává celosvětovým problémem, protože vede ke vzniku odolných bakterií, které na léčbu přestávají reagovat. Abychom zabránili vzniku antibiotické rezistence, je nutné antibiotika užívat pouze v případech, kdy byla předepsána lékařem, a řídit se jeho pokyny. Vhodnou alternativou pak mohou být autovakcíny, které se využívají zejména k léčbě chronických a opakujících se infekcí.

 

Antibiotika léčí infekce tím, že usmrcují patogenní bakterie v těle nebo zastavují jejich množení. Aby lékař mohl pacientovi antibiotika nasadit, musí nejprve stanovit, zda je infekce virového, či bakteriálního původu. K tomu je potřeba odebrat pacientovi vzorek moči nebo provést stěr z postižených míst a poslat jej na rozbor do mikrobiologické laboratoře, kde určí přesný typ bakterie. Z krve se poté zjišťuje ještě hladina CRP. Na základě těchto parametrů lékař doporučí vhodnou léčbu.

 

Dejte šanci vlastní imunitě

Pokud se onemocnění nejeví od počátku jako závažné, je vhodné s podáním antibiotik počkat. První dny po propuknutí infekce jsou totiž nejdůležitější pro rozvoj přirozených imunitních protiinfekčních reakcí. Okamžitým nasazením antibiotik se tlumí obranné mechanismy, které by jinak byly schopny infekci zvládnout sami,“ vysvětluje RNDr. Dana Hanuláková z laboratoře SYNLAB. Antibiotika navíc zabírají jen na onemocnění bakteriálního původu. Proti virovým infekcím jako nachlazení či chřipka jsou neúčinná.

 

Vždy dodržujte pokyny lékaře

Pokud vám antibiotika byla předepsána, důsledně se řiďte pokyny lékaře. Léky berte pravidelně, dodržujte intervaly mezi jednotlivými dávkami a nevysazujte je ihned, jak se vám uleví. Pokud vám lékař antibiotika nepředepíše, v žádném případě sami neužívejte antibiotika, která vám byla předepsaná v minulosti a zůstala nedobraná či byla určená pro někoho jiného. „Nespotřebované léky je vždy nutné vrátit do lékárny. Jejich vyhozením do běžného odpadu se lék dostane do kontaktu s bakteriemi z okolního prostředí, což může vést ke vzniku odolnosti bakterií proti tomuto typu léčiv,“ upozorňuje MUDr. Aleš Ducháček z ambulance SYNLAB.

 

Jak vzniká bakteriální rezistence?

Byli jste za poslední rok opakovaně nemocní a dobíráte už několikátou krabičku antibiotik? Jejich dlouhodobé užívání má negativní dopad na přirozenou mikroflóru organismu, protože kromě patogenních bakterií ničí i ty prospěšné, a narušuje tak celý imunitní systém. Zároveň vede k tomu, že si bakterie na antibiotika vypěstují rezistenci. Odolnost vzniká také v případě, kdy jsou bakterie vystaveny nedostatečně účinné koncentraci antibiotika, léčba netrvá dostatečně dlouho nebo pokud je zvolen nesprávný typ léku.

Bakterie se velmi rychle naučí antibiotikům vzdorovat a umí si tuto „znalost“ předávat mezi sebou. Dokáží tak přežívat v přítomnosti antibiotika, a dokonce pokračovat v množení. Léčba chorob vyvolaných těmito rezistentními bakteriemi je pak obtížnější, doba překotného vývoje nových antibiotik již totiž patří minulosti.

 

Autovakcíny jako alternativa k léčbě antibiotiky

Vedle uvážlivého a správného používání antibiotik se dá vzniku rezistence zabránit i volbou jiného typu léčby, a to obzvlášť v případě vracejících se a chronických infekcí, proti kterým by antibiotika opakovaným podáním mohla přestat účinkovat. Pro tyto bakteriální infekce mohou být využity autovakcíny, které jsou připravené buď přímo z vlastních bakteriálních kmenů získaných z výtěru či moči pacienta v akutní fázi onemocnění, nebo z bakteriálních kmenů, které jsou obecně nejčastější příčinou daného onemocnění. Výsledná vakcína je tak účinnější, protože je připravena přesně na míru konkrétnímu pacientovi. Léčba pomocí autovakcín může vést ke snížení počtu onemocnění, ke zkrácení a zmírnění jejich průběhu a v některých případech i k celkovému zlepšení imunitního systému.

„Autovakcíny se nejčastěji používají proti chronickým a opakujícím se bakteriálním a kvasinkovým infekcím. Jedná se především o infekce horních cest dýchacích, záněty močových cest, infekce kůže a měkkých tkání nebo záněty vnějších pohlavních orgánů a pochvy. Nelze je ale použít jako léčivo při akutně probíhající infekci, tu je nejdříve potřeba doléčit – většinou antibiotiky,“ doplňuje RNDr. Dana Hanuláková. Autovakcíny se nejčastěji podávají perorálně ve formě kapek pod jazyk. Jsou velmi dobře snášeny i dětmi od 3 let, mají minimum vedlejších účinků a prakticky nulovou toxicitu.

O přípravu vakcíny musí vždy zažádat lékař, který pro laboratoř doplní všechny potřebné informace.

Autor

RNDr. Dana Hanuláková, MUDr. Aleš Ducháček    

Komentáře a odpovědi

Klikněte zde pro přihlášení a přidání komentáře.
Buďte první, kdo se vyjádří