V Česku trpí jaterní cirhózou až 60 tisíc lidí[1], každý desátý pacient se potýká s onemocněním ledvin.[2] Nejen špatná životospráva přispívá k jejich onemocnění a postupné ztrátě funkčnosti těchto orgánů. Zhoršení stavu jater a ledvin je mnohdy bezpříznakové, a je tak těžké je podchytit v počátku. Proto je velmi důležitá prevence – jednoduché laboratorní vyšetření z krve a moči může totiž zabránit vážným zdravotním komplikacím a trvalým následkům.
Játra a ledviny jsou hlavními orgány metabolismu a detoxikace v našem těle. Společně se podílejí například na odstranění přebytečných a škodlivých látek z organismu. Aby správně fungovaly, je nutné se o ně dobře starat.
Játra – druhý nejčastěji transplantovaný orgán
Játra jsou ústředním metabolickým orgánem a malou chemickou továrnou. Tvoří se zde žluč a močovina, mají hlavní podíl na detoxikaci organismu. Navíc zasahují do metabolismu cukrů, tuků i bílkovin. V České republice jsou druhým nejčastěji transplantovaným orgánem. Onemocnění probíhá téměř bez příznaků a projeví se většinou až v pozdní fázi, kdy dochází k vážným následkům (nejčastěji k cirhóze jater), a léčba je tak obtížná. Mezi varovné signály patří například nažloutlá kůže a oční bělmo, svědění kůže, ztráta chuti k jídlu či snadný vznik modřin.
„Pro komplexní vyšetření jater se užívají 4 druhy testů (ALT, AST, GGT, ALP). Metoda ALT je pro poškození jaterní tkáně nejspecifičtější. Indikuje virové či autoimunitní onemocnění, nejčastěji se jedná o hepatitidu, tedy zánětlivé postižení jater. Zvýšené hodnoty AST oproti ALT prokazují poškození jater jiného charakteru. Vyskytují se i při alkoholovém postižení, ale zde jako screeningový test slouží hlavně výsledky GGT. Ty ale mohou detekovat i jiná toxická postižení jater a postižení žlučových cest a žlučovodů,“ říká MUDr. Kateřina Pinterová, vedoucí laboratoře SYNLAB.
Suchý únor játrům nestačí
Mezi nebezpečné faktory, které způsobují onemocnění jater, patří nezdravé stravovací návyky, užívání vysokoenergetické stravy a také nadměrné užívání léků. Nejčastější příčinou je především pravidelná a dlouhodobá konzumace velkého množství alkoholu, který je pro játra velmi zatěžující a často vede k jejich poškození. To může vyústit až do nevratného stavu – jaterní cirhózy, jíž v České republice trpí až 60 tisíc pacientů[3].
„Při jaterní cirhóze dochází k poruše tohoto orgánu, zanikají jaterní buňky a jsou nahrazovány vazivem. To má za následek postižení žlučovodů a významné postižení funkce jater. Když se nepodaří léčbu zahájit včas, a hlavně odstranit příčiny (nejčastěji tedy konzumaci alkoholu), dochází k nezastavitelnému postupování nemoci a po několika letech k jaternímu selhání, kdy je transplantace jater nevyhnutelná,“ varuje MUDr. Vít Nádvorník, z hepatologické a infekční ambulance SYNLAB, a dodává, že podmínkou podstoupení transplantace je prokazatelná abstinence alkoholu alespoň několik měsíců pod dohledem odborníka specializované poradny.
Suchý únor, osvětová kampaň, která propaguje alespoň jednou v roce měsíční abstinenci, játrům sice na chvíli uleví, ale na prevenci je v tomto směru třeba myslet v průběhu celého roku. Nápomocné mohou být pravidelné krevní testy. Na e-shopu laboratoře SYNLAB či bez objednání v odběrových pracovištích SYNLAB je dostupný test „Vyšetření jater“. „Výsledky testu jsou pro pacienty orientační, podle nich by měli zhodnotit své dosavadní stravovací návyky a celkovou životosprávu. Strava by měla být pestrá, fyzická zátěž přiměřená výkonnosti každého člověka individuálně a při poškození jater je jednoznačně nutná abstinence alkoholu,“ doporučuje MUDr. Pinterová.
Ledviny – důležitý „filtr“ v těle
Hlavní funkcí ledvin je udržovat vnitřní prostředí organismu v rovnováze a zabránit nadměrné ztrátě vody. Dále také pomáhají vstřebávat zpět důležité látky, které z krve přefiltrovaly a jsou pro fungování organismu důležité. Ledviny se navíc zapojují do regulace krevního tlaku, chrání pevnost kostí a podporují tvorbu červených krvinek, které v těle slouží k přepravě kyslíku.
Rizikovým faktorem pro rozvoj onemocnění je v první řadě špatně léčená cukrovka. Vliv může mít i rodinná anamnéza. „K varovným příznakům onemocnění může patřit vysoký tlak, otoky dolních končetin, velká únava, hubnutí či změna barvy a charakteru močení. Problémy s ledvinami trápí nejčastěji pacienty s přidruženými chorobami – cukrovkou, hypertenzí, kardiovaskulárními chorobami či některými geneticky podmíněnými onemocněními,“ upozorňuje specialista nefrologie MUDr. Ladislav Krajči, CSc. z ambulance SYNLAB.
Ztrátě funkčnosti ledvin lze předejít
S chronickým onemocněním ledvin mnoho pacientů přichází postupně o jejich funkčnost, a to v rozmezí několika měsíců až let. Ročně se tímto problémem potýká 10 % Čechů[1]. „Preventivní vyšetření ledvin je jedno z nejvíce opomíjených vyšetření v České republice. Onemocnění ledvin většinou nemá žádné příznaky, a proto o něm mnoho pacientů zpočátku ani neví. Následná léčba tak často přichází až v konečných stadiích nemoci, kdy ledviny selhávají a je nutno přistoupit k jejich transplantaci. Proto je návštěva praktického lékaře a pravidelný laboratorní rozbor z krve a moči tak důležitý,“ zdůrazňuje MUDr. Krajči.
V rámci prevence zdravých ledvin je potřeba si hlídat tělesnou hmotnost, nekouřit, dodržovat dostatečný pitný režim a také pravidelně kontrolovat krevní tlak. Je rovněž vhodné nechat si ledviny pravidelně testovat. Jednou z možností je test „Vyšetření ledvin“ dostupný na e-shopu SYNLAB či bez objednání v odběrových pracovištích SYNLAB. „Biochemické vyšetření krve a moči zkontroluje aktuální stav ledvin a močových cest, a odhalí tak jejich případnou sníženou funkci či probíhající infekci. Dle výsledků lze poté upravit životosprávu a zahájit včasnou léčbu,“ vysvětluje MUDr. Pinterová.
Autoři: MUDr. Kateřina Pinterová, MUDr. Vít Návodník, MUDr. Ladislav Krajči
Zdroje:
[1] https://casopisvnitrnilekarstvi.cz/pdfs/vnl/2020/04/07.pdf
[2] https://www.solen.cz/pdfs/med/2008/03/02.pdf
[3] https://casopisvnitrnilekarstvi.cz/pdfs/vnl/2020/04/07.pdf
[4] https://www.solen.cz/pdfs/med/2008/03/02.pdf
