V případě chronických infekcí mohou pomoci autovakcíny

Trpíte opakovanými záněty dýchacích cest nebo močového měchýře? Pokud jde o akutní zánětlivé onemocnění, určitě je na místě léčba antibiotiky. V poslední době ale často dochází k jejich nadužívání, čímž se zvyšuje odolnost bakterií a antibiotika tak přestávají být účinná. Jejich dlouhodobé užívání má navíc negativní dopad na vaši mikroflóru, kde ničí „dobré“ bakterie, a narušuje tak celý imunitní systém. Jestliže se vám některé infekce často vracejí, můžete si nechat připravit autovakcínu, která posiluje aktivitu imunitního systému proti konkrétnímu původci vašeho onemocnění. Její hlavní výhodou je, že na rozdíl od antibiotik neničí ostatní bakterie v těle.

Bakterie se běžně nachází ve světě kolem nás. Vyskytují se v lidském těle i na jeho povrchu a tvoří tak přirozenou mikroflóru. Pokud je imunitní systém správně nastaven, tyto bakterie našemu organismu nijak neškodí a žijí s ním v rovnováze. Když se ale imunitní systém oslabí, nedokáže se s obvyklými bakteriemi vyrovnat a v těle propukne zánět. V případě, že se obtíže vracejí, imunitní systém nefunguje správně a opakovaná léčba antibiotiky postrádá smysl. Autovakcína může takovému pacientovi vyladit imunitní systém tak, aby u něho nedocházelo k častým a třeba i bouřlivým infekcím.

Co jsou autovakcíny?

Autovakcíny jsou vyrobeny z vlastních bakterií pacienta, které mu způsobují problémy. Bakterie se získají ze stěru v ordinaci lékaře, či na jednom z odběrových míst ideálně v době akutního onemocnění. Pak se v laboratoři dále izolují a kultivují. Výsledná vakcína je tak šitá na míru konkrétnímu pacientovi, a proto je účinnější. Autovakcíny nelze použít jako léčivo při akutně probíhající infekci, tu je nejdříve potřeba doléčit – nejčastěji antibiotiky.

„Autovakcína stimuluje imunitní systém pacienta, který díky ní začne vytvářet protilátky. Bakterie ale nutně nelikviduje jako v případě antibiotik, jen upraví reakci imunitního systému tak, aby nedovolil bakteriím vyvolat infekci,“ uvádí RNDr. Dana Hanuláková z laboratoře SYNLAB.

Léčba pomocí autovakcín může vést jednak ke snížení počtu onemocnění, jednak ke zkrácení a zmírnění jejich průběhu. V některých případech může vést i k celkovému zlepšení imunitního systému. Další nespornou výhodou je dobrá snášenlivost s jinou léčbou, minimum vedlejších účinků a možnost podávat je pacientům už od tří let.

Na jaké typy onemocnění se vakcíny používají?

Hlavní skupinou onemocnění, proti kterým se autovakcíny používají, jsou chronické a vracející se bakteriální a kvasinkové infekce. Jedná se především o infekce horních cest dýchacích, záněty močových cest, infekce kůže a měkkých tkání, záněty vnějších pohlavních orgánů a pochvy.

Autovakcínu je možné pacientovi připravit až třikrát do roka, v takovém případě je ale dobré podstoupit celkové vyšetření imunitního systému, aby bylo možné vyloučit jiná závažná onemocnění.

Jak se vakcíny používají?

Nejčastěji se vakcíny užívají ve formě kapek pod jazyk. Jsou podávány ve vícečetných dávkách ve zvyšujícím se množství po dobu jednoho až tří měsíců. „Slizniční odpověď, tedy první patrná reakce na užití autovakcíny, nastupuje řádově v hodinách po užití, efekt léčby je ale možné hodnotit až po několika týdnech. O dávkování je vždy nutné se poradit s lékařem,“ vysvětluje RNDr. Dana Hanuláková.

  •  
  •